Jak na zkroucené brzdové kotouče nejen u Škoda Octavia?

Co to znamená termín ,,zkroucené brzdové kotouče“?

Ne každý z nás je zrovna automechanikem, proto je nejdříve potřeba objasnit si, co to znamená, pokud na vašem autě diagnostikujete ,,zkroucené brzdové kotouče“.

Mýty:

V dřívějších dobách jsme se o termínu zkroucených, chcete-li zvlněných brzdových kotoučích, mohli dozvědět ze světa motoristických sportů. Diagnóza se stanovila tak, že řidič při prudkém brzdění pociťoval vibrace, tzv. "kopání do volantu". Stejně tak se tento problém začal postupně objevovat u osobních automobilů. Následovalo změření tloušťky kotouče na více místech, ke zjištění nerovností a následně k určení této diagnózy. To vedlo ke srovnání kotouče na soustruhu a bylo po problému. Zdání ale klame. Tento problém, jak rychle vznikl, rychle se odstranil, tak byl stejně rychle zpátky. Za následek to mělo reklamace brzdových kotoučů u různých i renomovaných výrobců a někdy dokonce i vozidel. Jedinou příčinou, proč tomu tak ale je, byla špatná diagnóza příčiny.

Další mýtus:

Často uslyšíte,že měkký brzdový pedál je následkem vadnutí destiček. Tzv. ,,rozbředlý“ pedál je ale způsobený přehřátím brzdové kapaliny, nikoli destičkami a jejich zahříváním se.Pokud pak za této situace použijete opakovaně a intenzivně brzdy, má to za následek jejich ničení.

Proč dochází k vadnutí brzd?

1. V brzdovém třmenu se vaří brzdová kapalina

-        V kapalině se začnou tvořit bublinky

-        Brzdový pedál změkne díky tomu, že je vzduch stlačitelný

-        Prodlouží se tak ,,cesta“ pedálu

2. Teplota na rozhraní destičky a brzdového kotouče překročí tepelnou kapacitu destičky

-          Destička ztrácí schopnost tření

-        Brzdový pedál je pevný a nedokáže zastavit vozidlo

-        Příznakem je výrazný zápach

Zkroucené kotouče nebo spíše prasklý kotouč?

Pokud jsou náboj a příruba disku rovná, šrouby i matky kola jsou v dobrém stavu, vše je dobře uchyceno, namontováno a utaženo v pořadí, jak je doporučeno ,,utahovacím momentem“, pak ve většině případů nejde o zkroucené kotouče, nýbrž o prasklý brzdový kotouč.

Pokud tedy už jde o zkroucený brzdový kotouč, můžeme vám potvrdit, že jeho vznik ve většině případů způsobí nerovnoměrně usazený materiál brzdové destičky, která je na povrchu kotouče. Při zvýšené teplotě pak dochází k celkovému přehřívání nánosu na kotouči a zapříčiní tak nepravidelný tvar (tloušťku) kotouče, či jeho pohyblivost (házení).

Princip brzdného tření

Aby jste lépe porozuměli tomu, k čemu dochází při brzdění, vysvětlíme vám, jak funguje brzdné tření, ke kterému zde dochází. Tření všeobecně je proces, který přeměňuje pohybovou energii na teplo. U brzdného tření pak rozpoznáváme dva druhy tření:

1. Abrazivní tření

-          Zde jsou přerušeny krystalické vazby v destičce, i v litině brzdového kotouče

-          Tento proces generuje teplo a nenávratně porušuje krystalické vazby v destičce, z menší části také v kotouči

-          Dochází k obrušování destičky kotoučem a destičky tak, při překročení teplotního limitu, začnou ukládat svůj materiál na povrch kotouče

-          Tím následně dochází k naměření odlišných tloušťek na kotouči a pociťujete chvění a vibrace při brzdění

2. Adherentní tření

-          Zde dochází k tomu, že se část hmoty z destičky rozptýlí na předěl mezi destičkou a kotoučem a vytvoří tak tenkou a rovnoměrnou vrstvu z destičky, na kotouči

-          To znamená, že destička i kotouč jsou v podstatě ze stejného složení a materiál tak oboustranně koluje mezi destičkou a kotoučem

-          Vazby se tedy rozpadají a následně znovu formují

Neexistují tedy ideální brzdové destičky. Buďto máte klasické brzdové destičky, které za normální teploty fungují dobře a mají tichý výkon, avšak jsou vhodné pro provoz ve městě. Pokud s nimi zakusíte rychlé jízdy a prudkého brzdění, začnou se ničit a dojde k přehřívání. Na druhou stranu jsou zde závodní brzdové destičky, které jsou však v normálním městském provozu velice hlučné a při nižší teplotě naopak ony nefungují tak, jak mají. Z toho vyplývá rozdělení destiček na nízkoteplotní (pro klasický městský provoz) a vysokoteplotní (závodní vozidla).

Konečně pak můžeme říct, že bez ohledu na složení brzdových destiček se přenos materiálu mezi destičkami a kotoučem může odehrávat nahodile a nepravidelně, nejsou-li destičky i kotouče správně ,,zajeté“. To má pak za výsledek nánosy, nerovnoměrných tloušťek a opět pociťování chvění a vibrací při brzdění. Stejně tak může na kotouči zůstat usazenina, pokud jsou brzdy nadmíru horké (zahřáté), nebo pokud jsme jednou dlouze a prudce brzdili, z vysoké rychlosti. Usazenina pak zůstane i po zastavení vozidla a nazývá se je ,,otisk destičky“, jelikož vypadá jako její obrys. V žádném případě tedy po jízdě, při které byly nadměrně namáhány brzdy (jízda z kopce, sportovní jízda, náhlé brždění) při zastavení nemějte nohu na brzdě (např. při stání na červené apod.) Doporučuje se na rovině stát při zvýšené opatrnosti bez brzdy, v menším kopci vozidlo mírně na brzdě "popouštět", aby se teplota z brzdové destičky rozprostřela po celém brzdovém kotouči.

Jak je to s litinou?

Je to vlastně směs křemíku a železa, s malými částicemi uhlíku. To znamená, že při vysoké teplotě se karbidy formují do mřížky a u brzdových kotoučů se nánosy zahřívají více, než ostatní kovy. Potom už vždy, když se hrana nějaké z usazenin dostane pomocí rotace do kontaktu s destičkou, teplota se prudce zvýší. Dosáhnete-li hranice mezi 650-700 stupni Celsia, litina pod usazeninou se začne formovat na cementit. Cementit je tvrdý, abrazivní a ne moc dobře odvádí teplo. Potom už následuje sebezničující proces systému – cementit se rozšiřuje, teplota stoupá a vzniká čím dál větší nerovnost kotouče.

Jak se chránit? Aneb prevence a zase ta prevence!

Můžeme vám doporučit asi jediný účinný způsob a preventivní krok, jak se tomu vyhnout a tím je správné zajíždění destiček a kotoučů.

U sportovních destiček od třetích stran výrobců pak dostanete instalační, i zahořovací pokyny. Pojící pryskyřice pak s ohledem na destičky, má být vypalována pomalu. Tím se zabraňuje vadnutí destiček a vzniku nepravidelných usazenin. Postupujte tak, že provedete několik zabrzdění a postupně budete zvyšovat jejich intenzitu. Doporučujeme ale mezi nimi udělat kratší pauzy, kvůli ochlazení systému. Ale stále platí jedno zásadní pravidlo, při stání po tomto "zahořování" destiček nemějte dlouho nohu na brzdovém pedálu, pokud je to možné.

Je možnost ,,uzdravit“ kotouč s nepravidelnými usazeninami?

Teoreticky ano! Pokud včas začnete pociťovat vibrace a chvění u brzdění, nejspíš ještě nedošlo k přeměně materiálu na cementit. V této fázi pak ještě lze namontovat kvalitní polokovové destičky a po jejich zajetí (zahoření) se spolu s intenzivním brzděním, nánosy odstraní a dojde k obnovení funkcí.

Další možností, jak odstranit nerovnoměrné nánosy na kotoučích, bavíme-li se teď již o velkých vrstvách, je odmontovat kotouče a stočit je na soustruhu. Tento proces však není zaručený, jelikož cementit není viditelný pouhým okem a pokud se všechen neodstraní, zůstane zde tvrdá vrstva na měkkém povrchu a proces ničení se opakuje. Stejně tak po stočení kotoučů je potřeba znovu provést proces zajetí (zahoření). Pokud ale sklouznete zpět ke špatným návykům, můžete tyto potíže očekávat v průběhu času znova.

V každém případě, nepodceňujte prevenci a proces ,,zahořování“ brzdových destiček a kotoučů. Pokud je již příliš pozdě na prevenci, možná vám pomohou naše rady, jak postupovat při ,,záchraně“ brzdových destiček, či kotoučů, obsažené v tomto článku.

Diskutovat a pokládat dotazy můžete níže v komentářích.